Český překlad

Organizace záchranných systémů v České republice a v Polsku

   1.      Národní záchranný a hasičský systém

Základem záchranného systému v Polsku je Národní záchranný a hasičský systém (Krajowy System Ratowniczo-Gaśniczy, KSRG). Ten byl vytvořen v roce 1991 za účelem sjednocení záchranných činností realizovaných v případě ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí. Nejdůležitější složkou Národního záchranného a hasičského systému je Státní požární ochrana (Państwowa Straż Pożarna, PSP). Nemenší význam mají rovněž jednotky Dobrovolné požární ochrany (Ochotnicza Straż Pożarna, OSP). Vybavení, dovednosti a angažovanost dobrovolných hasičů jsou nezbytné pro efektivní fungování celého systému. Kromě profesionálních a dobrovolných hasičů systém zahrnuje řadu dalších subjektů: Námořní pátrací a záchranná služba (Morska Służba Poszukiwania i Ratownictwa, SAR), Zdravotní záchranná služba (Pogotowie Ratunkowe), Stanicehorské záchranné služby (Stacje Ratownictwa Górniczego), Policie (Policja), Pohraniční stráž (Straż Graniczna), Państwowa Agencja Atomistyki, Institut meteorologie a vodního hospodářství (Instytut Meteorologii i Gospodarki Wodnej) a neziskové organizace: Horská dobrovolná záchranná služba (GOPR), Vodní dobrovolná záchranná služba (WOPR), Tatranská dobrovolná záchranná služba (TOPR), Polský aeroklub (Aeroklub Polski), Svaz polských harcerů (ZHP), Polská lékařská mise (Polska Miska Medyczna), Polský červený kříž (Polski Czerwony Krzyż, PCK) a další.

Na území Polska v rámci Národního záchranného a hasičského systému působí:

16 vojvodských velitelství Státní požární ochrany (komenda wojewódzka PSP)

335 okresních velitelství Státní požární ochrany (komenda powiatowa PSP)

500 (z toho 5 školních) hasičských záchranných jednotek Státní požární ochrany

3916 jednotek Dobrovolné požární ochrany

4 podnikové hasičské jednotky

11 nemocnic, z toho 10 nemocnic Ministerstva vnitra ve Varšavě, Krakově, Poznani, Lodži, Olsztyně, Katovicích, Białystoku, Lublinu, Štětíně a Vratislavi a Centrum léčby popálenin Siemianowice Śląskie

297 národních specialistů z různých oborů záchranářství

Operativní zajištění

Ve vojvodstvích, v nichž jsou alespoň dvě hasičské roty, byly založeny prapory ústřední operační rezervy. Tuto podmínku v současnosti splňuje 8 vojvodství, a na základě jejich sil byl utvořen prapor: Vratislav, Toruń, Lodž, Krakov, Varšava, Gdańsk, Katovice, Poznań.

Organizační schéma Národního záchranného a hasičského systému (KSRG)

V Polsku funguje Národní záchranný a hasičský systém funguje na třech úrovních:

Na celostátní úrovni:

Hlavní velitelství Státní požární ochrany

Vyčleněné síly a prostředky z krajských operačních rezerv, které tvoří ústřední operační rezervu (Centralny Odwód Operacyjny, COO)

Školy Státní požární ochrany

Národní základny specializovaného vybavení Státní požární ochrany

Jednotky požární ochrany pro rozvoj a výzkum 

Na úrovni vojvodství:

Vojvodské velitelství Státní požární ochrany

Vyčleněné síly a prostředky z vojvodských operačních rezerv, které tvoří vojvodskou operační rezervu

Školicí střediska Státní požární ochrany

Vojvodská skupina pro záležitosti požární ochrany a záchranářství

Vojvodská základna specializovaného vybavení Státní požární ochrany

Na úrovni okresu:

Okresní velitelství Státní požární ochrany

Jednotky požární ochrany se sídlem na území okresu, které jsou začleněny do Národního záchranného a hasičského systému (KSRG)

Okresní skupina pro záležitosti požární ochrany a záchranářství

Specialisté v oblasti záchranných prací a další subjekty začleněné do Národního záchranného a hasičského systému (KSRG) na základě občanskoprávní smlouvy

Za náležité fungování systému na základní úrovni Národního záchranného a hasičského systému (KSRG) je okresní velitel Státní požární ochrany. Mezi jeho úkoly patří mj.:

a.       Vypracování analýz rizik a analýz operačního zabezpečení;

b.      Vypracování záchranného plánu pro okres;

c.       Stanovení sítě složek Národního záchranného a hasičského systému (KSRG) a jejich chráněných oblastí;

d.      Aktualizace informací o operační pohotovosti a zvýšené operační pohotovosti;

e.      Stanovení způsobů informování v případě ohrožení;

f.        Přemísťování sil a prostředků Národního záchranného a hasičského systému (KSRG) na dočasná stanoviště;

g.       Stanovení způsobu informování, vyhlašování poplachu a součinnosti jednotlivých složek Národního záchranného a hasičského systému (KSRG) v průběhu akce;

h.      Implementace systému disponování silami a prostředky do záchranných aktivit.

Na úrovni vojvodství za náležité fungování Národního záchranného a hasičského systému (KSRG) odpovídá vojvodský velitel Státní požární ochrany. Mezi jeho činnosti patří mj.:

a.       Vypracování analýz rizik a operačního zabezpečení;

b.      Vypracování vojvodského záchranného plánu;

c.       Stanovení chráněných oblastí pro specializované skupiny;

d.      Aktualizace údajů o operační pohotovosti operačních rezerva na území vojvodství a v rámci přeshraniční spolupráce;

e.      Disponování silami a specializovanými prostředky záchranných skupin a operačních rezerv na území vojvodství;

f.        Stanovení zásad informování a součinnosti jednotlivých složek na území vojvodství v průběhu akce.

Na národní úrovni za organizaci a náležité fungování Národního záchranného a hasičského systému (KSRG) zodpovídá hlavní velitel Státní požární ochrany. Mezi jeho činnosti patří mj.:

a.       Aktualizace údajů o operační pohotovosti ústřední operační rezervy;

b.      Disponování sil a prostředků ústřední operační rezervy k činnostem;

c.       Vypracování zásad informování a součinnosti subjektů na území Polska i v zahraničí;

d.      Vypracování zásad evidence událostí;

e.      Vypracování zásad organizace a fungování teleinformačních systémů;

f.        Vypracování zásad organizace komunikace, vyhlašování poplachu, informování, disponování a součinnosti pro potřeby záchranných činností;

g.       Vypracování zásad psychologické podpory osob účastnící se záchranných akcí;

h.      Vypracování zásad tvoření společných záchranných týmů subjekty Národního záchranného a hasičského systému (KSRG);

i.         Vypracování zásad organizace cvičení záchranných akcí;

j.        Vypracování zásad zvyšování operační pohotovosti;

k.       Vypracování zásad analýzy událostí;

l.         Vypracování zásad organizace národních základen specializovaného vybavení a hasicích prostředků.

Národní záchranný a hasičský systém (KSRG) vznikl především za účelem ochrany zdraví a životů osob a ochrany životní prostředí. Tyto aktivity zahrnují:

a.       boj s požáry nebo jinými živelními pohromami,

b.      technické záchranné práce,

c.       chemické záchranné práce,

d.      ekologické záchranné práce,

e.      zdravotnické záchranné práce.

f.  

Boj s riziky v rámci výše uvedenými druhy záchranných prací zahrnuje plánování, organizaci a realizaci záchranných akcí, které jsou nezbytné k likvidaci rizika. To zahrnuje:

- provedení průzkumu a identifikaci ohrožení,

- zabezpečení oblasti záchranných akcí,

- zapnutí nebo vypnutí instalací, zařízení nebo médií, které přispívají k bezpečnosti osob,

- přednostní provedení těchto záchranných činností: přístup k ohroženým nebo raněným osobám, poskytnutí odborné první pomoci a efektivní provedení evakuace z ohrožené oblasti,

- záchrana osob, zvířat a majetku,

- zhodnocení rozsahu ohrožení a prognóza dalšího vývoje,

- přizpůsobení hasičského vybavení, postupů a prostředků druhu, rozsahu a místu ohrožení,

- likvidace, omezení nebo rozšíření ohrožené oblasti,

- zapojení dalších sil a prostředků složek, které jsou součástí Národního záchranného a hasičského systému (KSRG).

Složky Národního záchranného a hasičského systému (KSRG) na území okresu jsou zorganizovány tak, aby mohly vykonávat základní záchranné a specializované záchranné činnosti. Základní záchranné činnosti musí realizovat všechny záchranné hasičské jednotky Státní požární ochrany (JRG PSP), jednotky požární ochrany, především jednotky dobrovolných hasičů, které jsou součástí Národního záchranného a hasičského systému (KSRG), které deklarovaly operační připravenost k realizaci těchto úkolů a splňují standardy připravenosti, vyškolení a technického vybavení na základě příslušných smluv a dohod. V případě, že síly a prostředky daného okresu nejsou dostatečné, realizují záchranné činnosti síly a prostředky složek Národního záchranného a hasičského systému (KSRG) disponované z jiných částí vojvodství, nebo v případě nutnosti i z území celého Polska.

Povolávání k záchranným pracím

Povolávání sil a jednotek k záchranným pracím má dvě fáze. V první etapě jsou k mimořádné události povolány tzv. síly prvního dosahu. Za jejich povolání odpovídá operátor operačních středisek (Stanowisko Kierowania, SK) nebo (Centrum Powiadamiania Ratunkowego, CPR). To oni musí na základě obdržený informací rozhodnout, jaký druh a jaké síly mají vyslat na místo mimořádné události. Druhou etapou je povolání na místo události sil druhého dosahu, kde již o druhu a množství si rozhoduje velitel zásahu (Kierujący Działaniem Ratowniczym, KDR), jenž dorazí na místo události již v rámci sil prvního dosahu. Nezávisle na tom, v jaké fázi se nachází proces vysílání sil a prostředků, je třeba při jejich vysílání brát v úvahu tyto okolnosti:

- možnost zahájení záchranných prací v co nejkratší době,

- počet ohrožených nebo poškozených osob,

- rozsah ohrožení,

- místo a druh události,

- prognózu vlivu události na životy a zdraví osob, na životní prostředí nebo majetek,

- velikost a určení území nebo objektu, na němž se událost odehrává,

- aktuální potenciál disponibilních sil a prostředků,

- možnost využít v akci síly a prostředky z jiných chráněných oblastí, než je oblast příslušná místu mimořádné události (např. z jiných krajů, států apod.)

- možnost využít operační rezervy,

- pravidla a procedury informování a povolávání záchranných zdrojů obsažených v záchranných plánech,

- možnosti technicko-logistické podpory záchranných prací,

- stav infrastruktury a intenzity dopravního provozu na komunikaci,

- terénní a atmosférické podmínky, které mají vliv na čas příjezdu sil a prostředků a na organizaci záchranných prací.

        Po příjezdu na místo události začíná řízení záchranné akce. Záchrannou akci řídí velitel jednotky, která na místo přijede jako první. Řízení záchranné akce probíhá až do zakončení záchranných prací. V průběhu akce má velitel záchranné akce velkou odpovědnost, proto tuto funkci musí plnit zodpovědná osoba s dostatečnými zkušenostmi a dovednostmi, která disponuje příslušnými oprávněními. Po dobu zásahu musí být tato osoba dobře označena.

        Velitel záchranné akce řídí záchranné práce tím, že vydává rozkazy a kontroluje jejich plnění. Mezi jeho úkoly patří rovněž dohlížení na vykonávání úkolů a záchranných procedur. Velitel záchranné akce také informuje o druzích a rozsahu ohrožení. Při organizaci záchranných prací musí vedoucí záchranné akce vzít v potaz druh a rozsah mimořádné události, počet zraněných nebo ohrožených osob, hrozby, které na místě vznikly, a prognózu jejich pokračování.

V Polsku se řízení záchranných akcí odehrává na třech úrovních:

1.       Intervenční - realizované na místě ohrožení nebo na místě záchranných akcí za účelem realizace záchranných akcí a zajištění bezpečnosti záchranářům; intervenční řízení se týká sil nepřekračujících velikost jedné roty.

2.       Taktické – realizované na hranici ohrožených míst nebo za ní za účelem provedení přijatých taktik nebo stanovené strategie a dozoru nad intervenčním řízením; taktickému řízení podléhají síly, jejichž velikost nepřekračuje jeden prapor, nebo síly, jejichž součástí jsou specializované záchranné skupiny.

3.       Strategické – realizované pro stanovení a přijetí nezbytné strategie při likvidaci ohrožení a pro dozor nad taktickým řízením; strategickému řízení podléhají síly operačních rezerv na území vojvodství, síly centrálních operačních sil nebo síly, jejichž velikost přesahuje jeden prapor.

Intervenční řízení mají postupně povinnost převzít:

1.       Člen Dobrovolné požární ochrany

2.       Obecní velitel požární ochrany, pokud je členem Dobrovolné požární ochrany

3.       Hasič jednotky požární ochrany

4.       Velitel jednotky Státní požární ochrany

5.       Velitel oddílu Státní požární ochrany

6.       Zástupce velitele směny Státní požární ochrany

7.       Velitel směny Státní požární ochrany

8.       Zástupce velitele Hasičské záchranné jednotky Státní požární ochrany

9.       Velitel Hasičské záchranné jednotky Státní požární ochrany

        Pokud na místě události není přítomen žádný z výše uvedených vedoucích, přejme řízení zásahu záchranář ze složky Národního záchranného a hasičského systému (KSRG), která není jednotkou požární ochrany.

Struktura složek Národního záchranného a hasičského systému (KSRG) při záchranných akcích:

Skupina – dva záchranáři;

Družstvo – pododdíl čítající od 3 do 6 záchranářů včetně velitele, vybavený specializovaným vozidlem

Oddíl – dvě jednotky včetně velitele;

Četa – tři až čtyři jednotky včetně velitele;

Rota – osm až šestnáct jednotek včetně velitele;

Prapor – od tří do pěti rot, velitel, štáb;

Brigáda – skupina podjednotek a jednotek, velitel a štáb;

Specializovaná záchranná skupina – pododdíl určený k realizaci specializovaných záchranných akcí.

Záchranný plán

Záchranný plán, na jehož základě pracují složky Národního záchranného a hasičského systému (KSRG), schvaluje:

a.       na úrovni vojvodství vojvoda;

b.      na úrovni okresu starosta okresu nebo primátor statutárního města

Záchranný plán pomáhá při realizaci záchranných prací. Správně vypracovaný plán musí obsahovat především seznam úkolů pro záchranné a podpůrné služby seznam úkolů pro specializované záchranné jednotky, soubor záchranných zásad a procedur týkajících se úkolů, které mají realizovat složky Národního záchranného a hasičského systému (KSRG), kontaktní údaje složek Národního záchranného a hasičského systému (KSRG) a rovněž kontaktní údaje jednotek požární ochrany, které nejsou zahrnuty do Národního záchranného a hasičského systému (KSRG) a dalších subjektů pomáhajících při záchranných činnostech, které nejsou součástí Národního záchranného a hasičského systému (KSRG). Plán musí také obsahovat seznam sil a prostředků subjektů, a to jak těch, které jsou zahrnuty do Národního záchranného a hasičského systému (KSRG), tak subjektů mimo něj, dále mapy chráněných oblastí, seznam specializovaných záchranářů a seznam expertů v oblasti prognózy rizik.

Při vypracování záchranného pánu je samozřejmě třeba vzít v potaz závěry vyplývající z analýzy rizik, která mohou na daném území nastat, a závěry vyplývající z analýzy operačního zajištění. Teprve výsledky těchto analýz umožňují přijmout optimální řešení, odpovídající konkrétním podmínkám dané oblasti.

Analýza rizik musí brát v úvahu:

- hustotu osídlení,

- geografické podmínky, tj. atmosférické podmínky, které mohou na daném území nastat, přírodní a turistické podmínky,

- infrastrukturu a její stav, historické památky,

- rizika spojená s hornictvím, leteckou, námořní a říční dopravou, vojenskými oblastmi a územími sousedních států,

- počet a rozsah mimořádných událostí.

2.      Integrovaný záchranný systém (IZS)

Systém jednotek požární ochrany v České republice byl vytvořen jako nástroj boje proti požárům, živelním pohromám a jiným mimořádným událostem. Od roku 1994 je v Česku vytvářena organizace územního rozmístění jednotek požární ochrany. Nedílnou součástí územního rozmístění jednotek požární ochrany jsou kromě krajských hasičských záchranných sborů též jednotky sborů dobrovolných hasičů (SDH) v obcích, profesionální podnikové jednotky požární ochrany a dobrovolné podnikové jednotky požární ochrany.

Hlavní složkou Integrovaného záchranného systému České republiky je Hasičský záchranný sbor České republiky. Jeho základním úkolem je ochrana života a zdraví obyvatel, požární ochrana a poskytování pomoci během mimořádných událostí. Faktický rozsah činností je ale větší, zejména v oblasti Integrovaného záchranného systému, krizového řízení, ochrany obyvatel a plánech civilní obrany.

Hasičský záchranný sbor České republiky se skládá z:

a.       Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, která je v gesci Ministerstva vnitra České republiky

b.      Krajských jednotek Hasičského záchranného sboru ČR

Generální ředitelství – pracuje v gesci Ministerstva vnitra České republiky ve věcech Hasičského záchranného sboru České republiky. V čele ředitelství stojí generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr vnitra. Na úrovni generálního ředitelství je vytvořeno Operační a informační středisko, jehož úkolem je koordinace s Integrovaným záchranným systémem.

Krajské jednotky hasičského záchranného sboru podléhají generálnímu ředitelství a jsou jednotkami státními. V jejich čele stojí krajský ředitel, kterého jmenuje a odvolává na žádost generálního ředitele ministr vnitra.

Krajské jednotky hasičského záchranného systému jsou utvořeny jako součást krajských záchranných protipožárních jednotek a působí na celém území kraje. Zajišťují nepřetržitý příjem poplachových signálů a organizují sdružení sil a prostředků při výjimečných událostech.

Za účelem co nejkratšího dojezdu na území kraje se krajské hasičské záchranné jednotky dělí na územní odbory a ty jsou ještě uvnitř rozděleny na stanice. Každý územní odbor má jednu centrální stanici v aktuálním okresním městě a může mít ještě několik dalších stanic v jiných místech. Služby v těchto stanicích jsou organizovány na tři směny označené jako A, B a C. Každá směna je složena s výjezdových skupin, operačního střediska a rezervní výjezdové zálohy.

Jednotky Sborů dobrovolných hasičů v obcích jsou vytvářeny prostřednictvím obcí a jejich význam je především lokální. Tyto jednotky jsou rozděleny na tři kategorie

Struktura jednotek hasičského záchranného sboru

- odřad (velitel odřadu a nejméně dvě čety, družstva nebo skupiny)

- četa (velitel čety a dvě nebo tři družstva)

- družstvo (velitel družstva a dalších pět hasičů)

- družstvo o zmenšeném početním stavu (velitel družstva a další 3 hasiči)

- skupina (velitel skupiny a nejméně jeden hasič)

Jednotku hasičského záchranného sboru kraje nebo jednotku hasičského záchranného sboru podniku tvoří sekce:

a.   Chemická služba, která udržuje provozuschopnost prostředků ochrany hasiče při operacích a provozuschopnost záchranných dýchacích a hasících prostředků, záchranného vybavení pro práci v prostředí nebezpečných látek a pod hladinou a vybavení pro potápění.

b.      Strojní služba, která zajišťuje provozuschopnost věcných prostředků požární ochrany a dalších technických prostředků, jejich příslušenství a hydraulických vyprošťovacích zařízení.

c.       Spojová služba, která udržuje v pohotovosti linkové i rádiové spojovací prostředky spolu se systémem varování a vyrozumění včetně jejich koncových zařízení a provádí dohled přenosových sítí a která vykonává dohled nad rádiovou sítí protipožární ochrany a poskytuje expertní podporu informačním a operačním střediskům (řídícím stanovištím).

d.      Informační služba, která udržuje v provozu informační systémy včetně koncových zařízení sítí a prostředky výpočetní techniky a poskytuje expertní podporu informačním a operačním střediskům (řídícím stanovištím).

Struktura velení během záchranných akcí

                Struktura velení závisí na tom, kolik jednotek, případně dalších sil a prostředků, je nasazeno. Při velení záchranným pracím se používají tyto úrovně velení s právem vydávat ve své kompetenci rozkazy, instrukce nebo povely podřízeným:

a. Velitel zásahu

b. Velitelé složek integrovaného záchranného systému (IZS)

c. Náčelník štábu

d. Členové štábu

e. Velitelé úseků, velitelé sektorů

f. Velitelé jednotek (odřadů, čet, družstev atd.)

g. Velitelé skupin

Velitel zásahu určí náčelníka členy štábu a velitele bojových úseků. Velitel zásahu použije strukturu velení v závislosti na počtu jednotek nebo složitosti záchranných prací:

a. Řídí zásah jednotek osobně v případě nekomplikovaných událostí, zpravidla do max. tří zasahujících jednotek.

b. Vyčlení pro své potřeby pomocníky podléhajících jeho přímému velení, zpravidla v případě zásah, jehož se účastní tři až pět jednotek.

c. Stanoví štáb jako svůj výkonný orgán – zpravidla v případě zásahu, který vyžaduje součinnost více než pěti jednotek, nebo pokud jde o komplikovaný zásah vyžadující úzkou spolupráci s IZS, odborníky nebo majiteli objektu. Nezávisle na tom, která varianta velení bude využita, může velitel zásahu s ohledem na rozčlenění místa zásahu nebo na taktiku operace stanovit bojové úseky a jejich velitele.

Zásady koordinace sil IZS, kompetence a úkoly velitele zásahu

Při koordinaci jednotek požární ochrany a jiných sil IZS je při společném zásahu třeba zajistit následující pořadí:

a. Zhodnocení druhu a rozsahu mimořádné události a rizik s ní souvisejících, při současném využití výsledků souběžně realizovaných hodnocení.

b. Uzavření místa zásahu a omezení vstupu na místo akce těm osobám, jejichž přítomnost není potřebná.

c. Záchrana osob a zvířat, které jsou v přímém ohrožení, majetku vysoké hodnoty, případně jejich evakuace.

d. Bezodkladné poskytnutí zdravotní pomoci raněným osobám.

e. Nezbytné činnosti související s ochranou života a zdraví osob působících ve složkách, tj. je třeba:

- rozdělit místo zásahu na úseky

- vzít v potaz specifika místa zásahu

- vytvořit zázemí s podmínkami vhodnými pro odpočinek

- přerušit záchranné činnosti, pokud je přímo ohroženo zdraví a životy lidí.

Úrovně koordinace sil IZS:

Koordinaci sil IZS v průběhu společného zásahu provádí:

- velitel zásahu na místě akce po taktické stránce,

- mezi operačními a informačními středisky IZS na jedné straně a operačními středisky základních složek IZS po operační stránce

- mezi starostou obce či města, hejtmanem nebo ministrem vnitra po strategické stránce.

Koordinace sil integrovaného záchranného systému po taktické stránce

Při společných pracích na místě zásahu řídí síly IZS velitel zásahu osobně nebo prostřednictvím výkonných orgánů, které povolá, tj.: štáb velitele zásahu, velitelé sekcí, velitelé úseků. Pokud na místě akce není přítomen představitel orgánu, jemuž s ohledem na druh mimořádné události náleží velení záchranným a likvidačním pracím, zajistí místně příslušné informačně operační středisko, aby byl tento představitel informován. Do jeho příjezdu na místo zásahu velí záchranným a likvidačním pracím na místě zásahu velitel hasičských jednotek.

Koordinace složek integrovaného záchranného systému po operační stránce

Operační středisko základních sil IZS hodnotí požadavky, které jsou mu doručovány, a pokud:

- řešení mimořádné události náleží do jeho působnosti, požádá případně další složky IZS prostřednictvím operačního střediska IZS, nebo:

- řešení mimořádné události není v jeho věcné nebo místní příslušnosti, v tom případě předá přijaté informace operačnímu středisku základních složek IZS, které jsou příslušné k řešení dané mimořádné události.

- operační středisko základních složek IZS může, pokud to technické možnosti dovolí, přepojit výzvu o pomoc, kterou zhodnotí, přímo na základní složku, která je příslušná k řešení této záležitosti. Základní síly IZS jsou informovány o hrozbách vzniku mimořádných událostí prostřednictvím operačních a informačních středisek. Operační a informační střediska si vyměňují informace s operačními středisky základních složek, za účelem vypracování dokumentace IZS a předání informací nezbytných ke spolupráci.

Koordinace složek integrovaného záchranného systému po strategické stránce

Koordinace sil IZS po strategické stránce probíhá za účelem:

- zapojení sil, prostředků a oprávnění v gesci ministerstva vnitra, dalších ministerstev a jiných správních úřadů, ve prospěch záchranných a likvidačních prací a v souladu s jejich potřebami,

- stanovení priorit záchranných a likvidačních akcí v případě mimořádných událostí velkého rozsahu,

- zajištění hmotných a finančních podmínek nezbytných k činnosti složek IZS při provádění záchranných činností,

- zajištění spojení záchranných a likvidačních prací s úkoly souvisejícími s krizovými situacemi

3.      Shrnutí

Současné světové záchranné systémy jsou dosti starou oblastí, která v řadě zemí existuje již více než 100 let. To se bohužel netýká zemí, jako jsou Polská či Česká republika. V těchto zemích nesahají počátky budování záchranných systému dále než do začátku 90. let minulého století. K vybudování, otestování funkčnosti v praxi a případnému zavedení nutných změn, které by měly probíhat souběžně s civilizačním rozvojem, je třeba mnohem více času. Jedním ze základních elementů dobrého fungování záchranného systému jsou také peníze. Bohužel jejich nedostatek často rozhoduje o tom, že důležité reformy nejsou uskutečněny. Mnoho pozitivních změn se uskutečnilo v souvislosti se vstupem do struktur Evropské unie, která nejen přinesla jasná pravidla, ale, což je také důležité, dala na jejich uskutečnění peníze. Díky tomu, že fungujeme v rámci právě této části světa, jsou rovněž koncepční pravidla, která se týkají záchranného systému, navzájem velmi podobné. Požáry, dopravní události, stavební či ekologické katastrofy probíhají podobně a nezávisle na státu a vyžadují podobné prostředky zásahů. V souvislosti s tím má záchranný systém v Čechách i v Polsku velmi mnoho podobných aspektů, počínaje samotnou organizací, přes financování, a způsoby vedení a organizace záchranných akcí konče. Bylo by pravděpodobně možné pokusit se o vytvoření Integrovaného záchranného systému, který by fungoval na území celé Evropské unie. Většina evropských států dosáhla takového stupně rozvoje a integrace, že vytvoření takovéhoto systému by se mohlo povést v průběhu několika let. Nebylo by to ale možné bez spolupráce, a to nejen na nejvyšší úrovni, ale především díky výměně cenných zkušeností na lokální úrovni, kde se záchranné služby každodenně testují v praxi.